Třešeň může být až 15 metrů vysoký strom, který pochází z oblasti Malé Asie, odkud se do Evropy dostal v 1. století před Kristem díky římskému vojevůdci Lucullovi. Na našem území byly první pěstitelské úspěchy zaznamenány ve 12. století. Třešně na jaře nádherně kvetou bílými květy. Plody těchto stromů jsou třešně, které bývají nahloučeny v trsech. Jde o peckovice, v měkké sladké dužnině narůžovělé barvy je ukryta kulatá pecka. Plody jsou pokryty jedlou slupkou červené až tmavě rudé barvy. Plody jsou 1 až 2 cm velké, mají kulovitý tvar a jsou tvořeny dvěma nesourodými částmi, které jsou spojeny a vytváří tak slabou rýhu a ve spodní části ostrý výběžek.

Druhy třešní

V současnosti je známo obrovské množství druhů třešní, které jsou tak k dostání v nejrůznějších barvách, od žluté, přes červenou, růžovou, rudou až po černočervenou. Jednotlivé druhy se od sebe liší také chutí.

Základní dělení třešní:

Třešeň ptačí tmavá – lidově nazývaná ptáčnice, má velmi malé a často dosti kyselé plody
Třešeň srdcovka – raná třešeň (začíná zrát koncem května), má měkkou a šťavnatou dužinu, pěstuje se v mnoha odrůdách
- Rivan – nejranější 
- Karešova – nejpěstovanější odrůda původem z Česka
- Kaštánka – třešeň tmavé barvy
Třešeň chrupka, polochrupka – pozdní třešeň (zraje v červenci), má asi 2 cm velké plody sytě červené barvy, pevnou středně hořkokyselou dužinu. Také chrupky a polochrupky jsou známy v mnoha odrůdách
 - Kordia, Burlat, Granát, Napoleonova, Sam, Vanda, Van...
Mareše – pochází z Dalmácie, typické jsou malé červenočerné plody hořké chuti. Využívají se především na výrobu alkoholického nápoje „maraskino".

Pěstování třešní

Třešně jsou až na výjimky cizosprašné, musíme tedy vysadit dvě odrůdy, které se vzájemně sprašují, nebo musíme mít v jedné koruně alespoň naroubovanou odrůdu opylovače. Stromy potřebují propustnou, hlubší, živnou půdu, kterou je dobré obohatit o vápník. Ideální je půda s pH mezi 6,5–8. Vlhké polohy a vysoká hladina spodní vody snižují odolnost rostlin proti mrazům. Třešně dobře prospívají v nadmořských výškách od 250 do 400 metrů. Třešně dobře rostou v sušších podmínkách, proto je umisťujeme do nejvýše položených částí zahrady. Třešně mají také rády dostatek světla a otevřený prostor.

Výsadba semenáčů je nevhodná. Vynikající podnoží pro třešně je lesní ptáčnice (Prunus avium var. silvestris). Možná je také mahalebka (Prunus mahaleb) – roubují se na ní zejména třešně, na které se kladou zvýšené nároky. Doba, kdy dochází u třešní ke zralosti, je nazývána třešňový týden. Rozlišujeme jich celkem sedm. První třešňový týden může začít již na konci května, vždy však záleží na klimatických podmínkách. U třešní je třeba nejpozději ve třetím roce po výsadbě provést tzv. výchovný řez. Třešně se obecně jen velmi těžko zacelují, proto je lepší výhony, které jsou silnější než 3 cm, vůbec neřezat. Po sklizni přichází nejlepší doba pro udržovací řez, kdy se musíme zaměřit na poškozené větve.

Třešně a účinky na lidské zdraví

Dužnina je u třešní tvořena z více než 80% vodou, dále obsahuje ovocné cukry a je bohatým zdrojem vitamínů (A, betakaroten, P, C, B, E) a minerálních látek (hořčík, železo, fosfor, jód, zinek, draslík, vápník a křemík). Třešně jsou doporučovány při redukčních dietách, podporují totiž vylučování, což hubnutí prospívá. Pomáhají také čistit krev, játra a ledviny. Barvivo antokyan, které je v nich obsaženo, podporuje produkci inzulínu a tak mají třešně blahodárný vliv i na léčení cukrovky. Toto ovoce je také skvělým antioxidantem. Vysoký obsah jódu příznivě působí na problémy se štítnou žlázou a zahání bolesti páteře. Vápník, který je v plodech obsažen, zase podporuje zdravý růst kostí a zubů. Třešně pomáhají tělo ochraňovat před různými druhy zánětů, artritidou i paradontózou.