Co třeba vyzkoušet byliny, které pomáhají nemocným lidem. A proč ne – vždyť i rostliny trpí chorobami a škůdci a mnohé z prodávaných přípravků  na ochranu rostlin jsou jen „okopírované“ přírodní látky, vyrobené synteticky.

Osvědčená kopřiva a heřmánek
Obecně známou bylinou, kterou zahrádkáři často využívají, jsou kopřivy. K posílení a k celkové odolnosti rostlin slouží jícha z mladých kopřiv. Obsahuje potřebné živiny, železo, vápník, kyselinu křemičitou, vitamíny a stopové prvky. Zákvas se připravuje ze 100 g kopřiv a jednoho litru vody. Před použitím se ředí 1:10 na zálivku, nebo 1:10 na postřik. Aplikuje se každých 14 dnů od rašení pupenů až po vývoj plodů jako prevence proti sviluškám, obaleči jablečnému, molovce jablečné a vrtuli třešňové. Tento postřik se doporučuje i jako prevence proti nádorovitosti maliníku.

Zálivka zeleniny kvašenými kopřivami představuje celkovou preventivní ochranu proti chorobám a škůdcům. Neředěný výluh z kopřiv pomáhá proti mšici listové či mravencům (pokud se jím opakovaně prolévají jejich cestičky). Kopřivový zákvas lze kombinovat také se zákvasem z kořenů a listů kostivalu lékařského. Ten posiluje rostliny, obsahuje mimo jiné taká draslík a kyselinu křemičitou. Můžete ho použít také samostatně.

Pro všeobecné posílení růstu rostlin je dobrý odvar z květů heřmánku. Jeho roztokem se postřikují celé rostliny. Také je možné do odvaru namočit osivo asi na čtvrt hodiny před výsevem. Tím se zvýší jejich klíčivost a semena se přitom dezinfikují. Proti padlí a plísním pomáhá odvar z přesličky. Nedokvašená jícha, ředěná asi 1:5 účinkuje proti mšicím a svilušce snovací. Pokud do roztoku ještě přidáme mazlavé mýdlo, účinek postřiku se ještě zvýší.

Cibule dezinfikuje
K prevenci proti houbovým chorobám (například na plíseň šedou na jahodníku), se používá zákvas z česneku nebo cibule, ale i z póru a pažitky. V jednom litru vody se nechá zkvasit 50 g rozdrcených cibulových bylin a před použitím se zákvas zředí v poměru 1:10. Vzniklým roztokem se rostliny buď opakovaně postřikují nebo zalévají. Zákvas se dá použít i k dezinfekci zeminy v pařeništi nebo pro časné jarní výsevy do bedýnek ve skleníku. Výluh z česnekové drti se používá k moření semen. Hubí totiž bakterie a houbové choroby. Semena ponecháme 36 až 48 hodin namočená v drti zředěné vodou v poměru 1:25.

Domácí výroba postřiků
K přípravě přírodních ochranných prostředků jsou nejvhodnější kameninové, plastové nebo skleněné nádoby (nikdy ne kovové). Před použitím se roztok zcedí a zbytek se zkompostuje.

Odvary je nutno připravit těsně před aplikací, jinak ztrácí účinnost. Připravují se nejčastěji z čerstvých rostlin, ale mohou se použít i rostliny sušené. Nejdříve se nasekají na menší kousky a máčejí 24 hodin ve vodě. Pak se v této vodě ještě přibližně 30 minut povaří a nechají vychladnout.

Výluhy (extrakty, výtažky) se získávají louhováním sušených nebo čerstvých rostlin ve studené vodě (nejlépe měkké) po dobu dvou až tří dnů. Po scezení se výluh podle potřeby ředí vodou. Nádoba s výluhem se umístí na chladném místě, aby nezačal kvasit. Výluh, stejně jako odvar, se musí spotřebovat co nejdříve.

Zákvasy (jíchy) se připravují podobně jako výluhy, ale nádobu umístíme naopak na teplé místo a denně promícháváme, aby rostliny lépe vykvasily. Aby zákvas během kvašení nezapáchal, přidáme do něho několik kapek výtažku z kozlíku lékařského. Zákvas je hotov asi za 14 dní. Poznáme to podle toho, že tekutina po promíchání nepění. Zákvasy lze po krátkou dobu uchovávat ve skleněné nádobě na místě se stálou nízkou teplotou.

Autor: Irena Forejtová